Jak tu bydlíme?

Zdravím z Číny,

je pondělí odpoledne čínského času, Mirovy košile vyžehleny, telefonát přes Wechat s kamarádkou uskutečněn a já právě usedám jako Carrie Bradshaw ke svému počítači s plánem napsat vám, jak a kde  tady bydlíme. Spoustu z vás, konkrétně asi tak 3 lidi, to totiž zajímalo, takže vás nechci zklamat:-D

Začněme pěkně od píky. Bydlíme v části města, která se jmenuje Anting (už jsem ji zmiňovala někde v  minulém článku) a je pekelně daleko od centra, moře, letiště, od všeho:-) Ale pozor!! Máme tu blízko šanghajský okruh na formule!!!:-) (Ne, zatím jsem nebyla.) Nicméně je tu klid a to je pro první dva měsíce v Číně na aklimatizaci ideální. Trochu se lišíme od ostatních párů tím, že nebudeme celé dva roky na jednom místě, ale právě na konci června se stěhujeme do města jménem Changsha, které je zhruba 1000 km jihozápadně od Šanghaje, takže větší vedro, větší vlhkost, více Čína:-D V Changshe budeme 9 měsíců a následně se vracíme zpět do Šanghaje, ale do její jižní části. To aby to měl Miro blíž do práce. Z tohoto důvodu nemělo smysl si tu na dva měsíce hledat nějaké trvalé bydlení např. v domě nebo větším bytě. Náš hotel nám bohatě stačí:-) Hotel je typu service apartment, tj pro dlouhodobý pobyt.

Fotky našeho hotelu ani apartmánu sem dávat nebudu. Myslím, že se každý dokáže představit, jak takový hotelový byt vypadá - koupelna, ložnice, záchod, dole jídelna plus posilovna a bazén pětadvacítka. (Každý musí mít na hlavě koupací čepici). Spíš bych se zaměřila na takovéty historky ze zákulisí:-)

Jedna zajímavá historka se nám stala v momentu, kdy jsme měli plný koš na špinavé prádlo. Slyšeli jsme, že je tady prádelna s pračkou a sušičkou, samozřejmě za menší úplatek typu pár desítek RMB za půl hodinu elektřiny. Nicméně když přišla jednou ráno hadramašmátrá a nabídkou kvalitního vyprání, neváhala jsem ani minutu a dala ji prádlo, dopředu roztříděné podle prací teploty, že. Nijak mě však nepřekvapilo, že to následně mrskla do jednoho centrálního pytle. (Funguje takhle i třídění odpadu?) Potom přinesla takový seznam, kde jsem měla zaškrtnout, kolik toho jakože máme. To jsem samozřejmě nevěděla a navíc už to bylo v tom velkým pytli. Takže to paní všechno vysypala a probírala se našima spodkama, aby je měla všechny až na ponožku spočítaný. Daly jsme to s paní nějak dohromady a čekala další den dodávku s králíčkem Azuritem (zaškrtla jsem možnost "Zítra"). Prádlo bylo vyprané a doručené hned ten den odpoledne spolu s účtem, který byl vystaven na částku 1413 RMB, tedy zhruba 6 000 Kč. To mě trošku polilo horko:-D Hned jsem to volala Mirovi, který byl tou dobou na služební cestě právě v Changshe. Ten nejdřív skoro brečel, pak se smál, že ho to vůbec nepřekvapuje. Prý si na svém hotelu musí za mýdla extra doplácet:-D Každopádně už se jen směju, když každé dopoledne přijde paní k nám na pokoj a ptá se: laudryyyy?....:-) Nou, fenk jů.

Miro mi z Changshi volal taky několik parádních hotelových šoků. Byl v hotelové restauraci a chtěl si objednat pití a jídlo. Nejprve si objednal pití, jídlo zatím ne. Když mu donesli pití, dali mu na stůl plyšového medvídka. Tou dobou jsme se právě volali, takže jsem v reálném čase viděla jeho překvapený výraz, že to nechce. Oni prý, že si to musí vzít. Tak jsem měla radost z medvídka. Radost mě přešla, když mu ho po objednání jídla zase sebrali - prý je to znak, že si host ještě neobjednal jídlo. Bože, jak já se do toho města těším:-D

Cestou na pokoj si ve výtahu všimnul tlačítka do desátého patra, které mělo místo čísla 10 nakreslená červená a růžová srdíčka. Tak asi každého napadne, co by to tak mohlo být...nicméně to je patro speciálně upravené pro ženy, které jsou v šestinedělí. Jako wtf??!! Nějak mi to nedá, musím prověřit:-D

Jídlo na našem šanghajském hotelu je bez problému. Ráno snídaně formou švédských stolů, k obědu si uvařím jídlo typu "vše z jedné pánve" a večeříme buď někde venku nebo v hotelovém salonku.  Hotelový salonek je k dispozici VIP hostům, tedy těm, kteří tu bydlí déle než 40 dní. Po těch 40 dnech mají právo požádat o zařazení do VIP skupiny a využívat výhody salonku v 8. patře, tedy každý večer od 17 do 22 hodin večeře formou švédských stolů. Mireček je ale hlavička, která se ničeho nebojí a o členství šel požádat asi po týdnu. Tam jim řekl, že tady budeme bydlet 2 měsíce, pak odjedeme do Changshi a pak se zase vrátíme a budeme tu bydlet 13 měsíců. Paní z recepce na něj vyvalila bulvy, někam zavolala a bylo to, členství v klubu s okamžitou platností v kapse:-) Samozřejmě si náš návrat do tohoto hotelu vymyslel. Já už to sem takhle na férovku napsat můžu, jelikož tomu stejně nikdo nerozumí a navíc se tou novinou musel Miro okamžitě pochlubit svému kolegovi. Byli jsme zrovna v hotelovém autobuse směrem na metro, když začal do telefonu v angličtině velmi hlasitě popisovat, jak s nima vyjebal. Bohužel s námi byla v autobuse i ta paní z recepce...

Teď vážně. Bydlí se nám tady dobře, bude mi nespíš trochu smutno, až se budeme zabydlovat zase někde jinde. Je pravdou, že hotel má své mouchy. Kuchyň není dobře vymyšlená, malá lednice, bez trouby. Nádobí na zápůjčku staré, museli jsme si koupit vlastní. Na druhou stranu krásně čisto, velké prostory, všichni milí a ochotní. Fitko a bazén fantazie. 

Musím vám povědět, co mě čeká zítra. Zítra je totiž první den, kdy mám k dispozici řidiče na celý den a doveze mě mezi 9-17 kam budu jen chtít. Mám vymyšlen výlet do Century parku, což má být šanghajská obdoba Central parku:-D a také do židovské čtvrti. Na to se teším moc. Od středy do pátku pak budeme s Mirem v Changshe, kde se podíváme na město jako takové a také na možnosti našeho bydlení. Takže na příští dva články znáte téma:-) Mějte fajn den!