Zdravím Vás všechny, kteří jste zavítali na můj blog - buď mí známí (které zajímá, jak tady bojuju :-)) a nebo i ty, které (zatím) neznám a zajímá je, jaký je život na druhém konci světa. Vítejte!
Let jako takový probíhal bez potíží. Odlétali jsme z Letiště Václava Havla 30.4.2016 do Zürichu a za hodinku a něco už jsme plachtiti A340-300tkou přímo do Šanghaje. Zürich-Šanghaj zhruba 12 hodin, ale v business class se to dá přežít:-) Ale vážně, od letů nad 5 hodin je to opravdu znát zda cestujete v ekonomické nebo business třídě. Zejména neodcházíte zkroucení jak paragraf, polohovatelné lůžko funguje perfektně, samozřejmostí je obrazovka s filmy a hudbou (standard už i v economy). Pokud někdy poletíte business class, důrazně nedoporučuju si den před letem naplánovat rodinnou oslavu nebo oběd u babičky („proč si nepřidáš, tobě to nechutná?“), případně si vzít jakože krabičky se svačinou. V saloncích na letištích i přímo v letadle je totiž k dispozici takové množství jídla, že to prostě nedáte. Letěli jsme Swiss Air, kvalita jídla řekla bych dobrá.
Trasa letu vedla přibližně přes Alpy, nad Černým mořem, Kaspickým mořem a zbytkem Aralského moře a pak už jen moře čínských plání... Z 12ti hodin bylo 8 do Číny a zbylé 4 přes celou Čínu. Byla noc, takže vidět nic nebylo.
Nevím jak jiným, ale na spánek mi ani business třída nepomůže. Sice je člověk přežranej a trávení toho všeho ho příjemně unaví, ale letadlo se třepe stejně, hučí stejně, takže jsem vylezla z letadla celá nevyspalá. Skvělýmu pocitu nepomohlo ani to, že nám jeden ze čtyř kufrů nedorazil a po dotazu na něj nám bylo sděleno, že nevědí kde je. Dle Murphyho je jasný, v tomhle nezbedným kufru jsem měla spodní prádlo, veškerou hygienu a kosmetiku, kterou jsem po 30 hodinách bez spánku potřebovala. Kufr nakonec další den dorazil, nicméně mě změna časového pásma, klimatu, kultury i nevyspání trochu zmohla další dva dny mě pekelně bolela hlava i s teplotou přes 38. Hlava už je pořádku, břicho ještě pořád zlobí – uvidíme co se bude dál dít.
Zatím jsme se do města podívat nebyli, během dne se většinou vyřizovali potřebné dokumenty do práce, čínské simky, čínský účet. Dneska byl první den, kdy mi bylo jakžtakž dobře, takže jsme se odpoledne byli podívat do parku blízko hotelu. Náš hotel se jmenuje Crowne Plaza ve čtvrti Anting v Šanghaji, postavené zejména pro dělníky pro výrobní závod Volkswagen, který tu stojí už roku 1984. Wikipedia tvrdí, že je Anting samostatné město (v městské aglomeraci Šanghaj) – pravda je, že jsme spíš mimo centrum a je tady i relativní klid. Což mi naprosto vyhovuje.
Nyní jsme tady již 5. den a to už je dost na to, abych si všimla pár zajímavostí a odlišností, případně potvrzení či vyvrácení mýtů, které o Číně panují. O tom ale až příště:-)
Děkuji za přečtení a pokud Vás něco o Číně zajímá, dejte mi vědět do komentářů.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Díky, že jste si našli čas a okomentovali tento příspěvek