Stránky

Jak bydlíme v Šanghaji

Zdravím z Číny,

někteří z vás vědí, že během dvouletého pobytu v Číně nebydlíme stabilně na jednom místě, ale že naše současné bydliště je už třetí v pořadí. Po příjezdu do Číny jsme dva měsíce bydleli na hotelu v servisovaných apartmánech, tedy v hotelových pokojích přizpůsobených pro dlouhodobý pobyt, včetně kuchyňského koutu, ledničky a později také pračky. Bylo to fajn, nicméně pro delší pobyt to vhodné nebylo. Od července 2016 jsme bydleli v hlavním městě provincie Hunan - Changshi. Byt se nám moc líbil, nicméně město jako takové byla katastrofa a okolí našeho domu nebylo o nic lepší. Bylo sice všechno nové a se spoustou zeleně, nicméně tohle není nic pro našince - 35ti poschoďové paneláky kam oko dohlédne, jeden vedle druhého. Vše v tmavých barvách, při nízké oblačnosti to vypadalo jako po apokalypse. Fotky z našeho apartmánu a jeho okolí si můžete prohlédnout zde a zde. Od dubna 2017 jsme přestěhovaní v Shanghai a zde budeme až do konce našeho pobytu. Všechny tyto přesuny po Číně byly předem naplánované a počítali jsme s nimi. Ovšem neustálé stěhování kontejnerů s věcmi (máme tu knihy, vybavení kuchyně, veškeré oblečení a boty, spoustu elektroniky....), balení, řešení zničených věcí, uklízení bytů před nastěhováním, čekání na nábytek - to všechno zase úplná zábava nebyla :-) Nicméně vše je za námi a nás čeká jen finální balení do Česka. Než se tak stane, ráda bych vám ukázala, jak náš současný byt a jeho okolí vypadá.

Ladislav Hudec - Slovák, který ovlivnil vzhled moderní Šanghaje

Zdravím z Číny,

dnešní článek bude tak trochu neobvyklý. Většinou se věnuji cestovatelským a  poznávacím tématům, ale ještě nikdy jsem nevěnovala celý článek jedné konkrétní osobě. Dnes ovšem udělám výjimku a to ze zcela zřejmého důvodu; osoba, o které dnes budu vyprávět, totiž v Číně (konkrétně v Shanghai) zanechala obrovskou stopu a ani v současné době se na ni nezapomíná. Však v letošním roce se slaví 100 let od jeho příchodu do Shanghaie a zároveň se připomíná 60 let od jeho smrti. Řeč je o Ladislavu Hudecovi, slovenskému rodákovi.

Čínské státní svátky

Zdravím z Číny,

a po dlouhé době sedím u počítače a konečně jsem se dostala k napsání dalšího článku o našem pobytu v Číně. Celý prosinec ( a s ním i část listopadu a ledna) jsem trávila doma v Česku a  zjistila jsem, že psaní článků o Číně mi nejlépe jde, pokud se v Číně právě nacházím:-) Jsem zde teprve pár dní a uvědomila jsem si jednu důležitou skutečnost - odpočítávají se poslední týdny našeho dvouletého pobytu zde. Neuvěřitelně rychle to uteklo a i když se u mě střídají stavy radosti z poznávání, cestování a nových zkušeností, se stavy nasranosti a znechucení z chování místních, jejich způsobu řízení aut, obecně těžšího dorozumívání a odloučení od všeho známého, tak na tyto dva roku s odstupem času budu hledět jako na jedny z nejlepších co jsem kdy zažila. Během dvou a půl měsíce, které mi do konce pobytu zbývají, ještě stihnu jednou zaletět na týden do Čech, strávíme necelých 14 dní v Kambodži, pak na 14 dní přijede na poslední chvíli můj brácha - no a pak už jen zařídit balení kontejnerů a zpátky domů! Původně jsem měla být v Číně do konce dubna, nicméně během vánočního pobytu v Čechách se mi neuvěřitelně rychle podařilo sehnat si nové pracovní místo, z čehož mám ohromnou radost a hned poslední měsíce tady budou veselejší a můžu si je líp užít, když budu mít po návratu jasno co dál. Z toho důvodu odjíždím do Čech už na konci března a nastupuji od 1.dubna. Miro tu bude standartně do řádného konce smlouvy; v Čechách bude nastupovat do práce až 1.května.