Stránky

Japonsko potřetí: Kjóto - Zlatý pavilon, Nijo Castle, svatyně Fushimi Inari

Zdravím z Číny,

a omlouvám se, že jste na další článek o japonském cestování museli čekat dva týdny, nicméně důvod je prostý; dvě má sluníčka byla tak hodná a navštívila mě na čtrnáct dní u nás v Číně a celou dobu jsme se procházely po Shanghai, prohlížely si chrámy, parky, jedly výborná jídla (zejména jednu rybí sladkokyselou polévku se sečuánským pepřem) a celkově si udělaly skvělou dovolenou. A vzhledem k tomu, že  napsání článků není otázka pár minut a s nahráváním fotek sedím u počítače skoro celý den, nechala jsem blog až na dobu, kdy na něj budu mít vyhrazený delší čas.

Japonská příroda: Mt. Fudži, opičí lázně, hory v Naganu

Zdravím z Číny,

i když je pravdou, že nejraději bych vás pozdravila "Zdravím z japonského venkova", jelikož při vzpomínkách na něj se začnu vždy tak šťastně uculovat. A co teprve při prohlížení fotek! Tak moc se nám tam líbilo. Půjdeme ale hezky popořadě.

Při návštěvě Japonska jsme samozřejmě nemohli vynechat národní symbol, horu Fudži (3776 m). Ta bývá za dobrého počasí vidět i přímo z Tokia (např. z vyhlídky Tokio Sky Tree, o které jsem psala v minulém článku), nicméně ten den bylo počasí (a  mlžný opar) proti nám a neviděli jsme nic. K hoře Fudži se dá dostat jak vlakem z jižní strany (tam také vznikají legendární fotky Shinkanzenu s horou Fudži v pozadí), tak i lokálními vlaky nebo i autobusy k severní, východní nebo západní straně hory.

Cestování po Japonsku: Tokio versus Shanghai

Zdravím z Číny,

po dlouhých čtrnácti dnech, které jsme strávili na cestách po Japonsku a pak také v Korey, jsme konečně zpět a plná dojmů a zážitků právě píšu tento článek. Procestovali jsme toho opravdu dost a jak jsme byli plní chutí vidět toho co nejvíc, trochu jsme zapomínali na odpočinek a únava si vybrala svoji daň - o tom ale až jindy:-)
Byla to naše druhá velká dovolená (první byla Vietnam-Hong Kong-Thajsko) během našeho pobytu v Číně, ale mnohem intenzivnějí než ty ostatní. Naše výletování začalo v Tokiu a okolí, pak si užili několik dní v japonské přírodě v prefektuře Nagano, pak vlakem do Osaky a Kjóta, dále do Hirošimy a blízkého okolí, pak přelet do Soulu. Dnes ale zůstaneme v japonském hlavním městě a tím, jak žijeme v Shanghai, která se pro nás stala takovým etalonem velkých měst, tak všechno srovnáváme právě s ní. Všechno je prostě lepší nebo horší:-)

Posvátné Žluté hory aneb mí rodiče v Číně

Zdravím z Číny,

dlouho to plánovali, dlouho byli zvědaví, ale nakonec se dočkali a konečně nastal Den D, kdy mí rodiče přistáli na mezinárodním letišti Pudong v Shanghai:-) Podle plánu měli přistát v 6:55, ale pilot trochu šlápl na plyn a byl tu o půl hodiny dříve. My bohužel museli autem přes celé město, navíc v pondělí ráno prošpikované dopravními zácpami, takže jsme na letiště dorazili o deset minut později. Setkali jsme se ale bez problémů, Miro odjel do práce a my se vydali na dvouhodinovou cestu z letiště k nám domů - Maglevem, metrem a ještě taxíkem.

Singapur: ... To Hit (2. část)

Zdravím z Číny,

a také u druhé části vyprávění o Singapuru, tentokrát ale už zmíním místa, která jsem navštívila a která mě zaujala. Nebude chybět i spousta fotek:-) Při psaní článku jsem si zase krásně zavzpomínala a prohlížela si všechna místa na Google Street View a proklikávala si místa, která jsem navštívila. Takže pokud vás nějaké místo z fotek zaujme, podívejte se na Street View, jak to vypadalo ve skutečnosti:-)

Singapur: From shit... (1. část)

Zdravím z Číny,

sotva jsme se vrátili z Pekingu, čekal na mě uprostřed léta další výlet, a tentokrát skoro na rovník; do tropického Singapuru. Přihlásila jsem se tam na intenzivní jazykový kurz, který trval 14 dní. Miro za mnou pak na poslední 4 dny přiletěl. Z pobytu Singapuru jsem byla přímo nadšená, a to takovým způsobem, že po návratu do "ekonomické skorojedničky" jsem měla pocit, že jsem se vrátila do středověku nebo přesněji, někam do Zoo. O místních obyvatelích si totiž postupem času myslím čím dál tím horší věci a i když se nás stále snaží dohnat výkonem ekonomiky, vesmírnými programy, zbrojením a bůhví čím ještě, svým omezeným myšlením, ošuntělostí, bezohledným chováním a stádovitostí nedoženou Západ nikdy. Trošku jsem se nechala unést, to se omlouvám, ale jsem toho teď plná a tak to musí ven:-) Teď ale zpátky ke vzpomínkám na Singapur.

Prodloužený víkend v Pekingu: Zakázané město, Mao na náměstí, Čínská zeď

Zdravím z Číny,

Minulé články byly trochu z jiného soudku, nicméně si myslím, že i pár slov o čínském stravování a jejích principech si našlo své čtenáře:-) Nicméně tentokrát se podíváme na mé klasické články, tedy na naše výlety po Číně. 
Už jsme tu více než rok (návrat domů se nezadržitelně blíží) a řekli jsme si, že jsme sice byli v každé malé prdelce ve střední Číně, ale ty největší historické památky nacházející se v blízkosti Pekingu nás zatím míjely. Proto jsme se rozhodli, že si Miro vezme dva dny dovolenou a spojíme to ve čtyřdenní výlet do čínského hlavního města. V Shanghai panovalo (a stále panuje) velké vedro, dokonce jsme četli zprávu, že toto léto je extrémně teplé a jeden den byl dokonce nejteplejší za posledních 145 let - pocitová teplota atakovala padesát stupňů. Ideální počasí na túry po rozpáleném městě:-) Ale holt času už moc není a příští rok bůhví co bude, takže jsme prostě vyrazili:-)

Principy čínské kuchyně, část druhá

Zdravím z Číny,

v minulém článku jsem vás uvedla do tajů čínské kuchyně a také vám slíbila, že se podíváme, jaká jsou další tajemství, která se dají v čínské kuchyni najít. Pojďme tedy hned na to:-)

Principy čínské kuchyně, část první

Zdravím z Číny,

když jsem v Číně, může mi zde chybět mnoho věcí. Čistě modrá obloha, lesy, málo lidí, kvalitní výrobky:-) Ale jak to vidím, pokud jsem zrovna v Evropě? Chybí mi vůbec Čína? Kde jsem vůbec "doma"? To už sice zabíhám do trochu jiného tématu, nicméně zde existuje jedna věc, která mi při návštěvách domoviny chybí, a tím je čínské jídlo.
Předtím, než jsme přijeli do Číny, jsem asijskou kuchyni ignorovala a jediný kontakt s ní byly rýžové nudle s masem tří barev u čínského bistra v Bondy v Mladé Boleslavi a také občas něco jako čínské dny u nás v práci:-) Těm, kteří asijskou kuchyni znají, určitě nemusím psát, že s pravou čínskou kuchyní to nemá vůbec nic společného a chilli to nevidělo ani z Maglevu. Tím spíše, že skoro celý první rok jsme strávili v provincii Hunan, která má jednu z nejpálivějších kuchyní z celé Číny, jsem musela "přetrpět" prvních pár měsíců, ale velmi brzy mi jídla bez La Jiao, tj bez chilli, přišla bez chuti:-) Celý tento koncept čínské stravy, který úzce souvisí i tradiční čínskou medicínou, mi přijde hrozně zajímavý, a proto se na něj teď společně podíváme:-) Co je tedy na čínské kuchyni tak zvláštního?

A opět zpátky v Číně! Vedro jako v pekle...

Zdravím z Číny,

před dvěma dny jsem se vrátila ze šestitýdenního pobytu v Čechách, tedy takové malé dovolené:-) Bylo to úplně super, zařídila co jsem chtěla a potřebovala, dokoupila všemožné zásoby oblečení a zejména kosmetiky a došla si ke kadeřnici:-)

Kontroverzní téma v Číně: internet a média, práce s informacemi

Zdravím z Číny,

i když pozor, můj klasický pozdrav dnes neplatí! Správně by mělo být "Zdravím z Čech", jelikož jsem opět po delší době na návštěvě rodné hroudy. A právě toho chci využít k tomu, abych tady zmínila pár věcí, které k Číně patří, ale o kterých raději z Číny nepíšu. Následky mohou být různé, buď se nestane nic a nebo taky všechno. V našich kruzích koluje jistá urban legend, že dva Američané si přes čínskou sociální síť dělali srandu z čínské vlády a další den u nich zaklepali na dveře a sdělili jim, že jim s okamžitou platností končí víza a že další den letí domů. Takže raději k tomuto tématu se z Číny moc nechci vyjadřovat:-) Takže, užijte si čtení a doufám, že se zde dozvíte vše, co vás zajímá, ale báli jste se zeptat:-)

Obrazem: Ranní výhled na Pudong, Perlová věž, Shanghai Tower

Zdravím z Číny,

tento článek bude oproti tomu minulému, textovému, naopak plný fotografií. Proč? Protože jsem se po roce těšení a plánování přinutila ráno brzo vstát (a k tomu i naše česko/slovenské návštěvy:-)) a taxíkem se svezli přes půl města na proslulou pěší promenádu Bund, které ale v Číně neřekne jinak než Wai Tan. Tento výraz se vyplatí znát hlavně pokud využíváte taxi, protože název Bund, jak ho známe my, zná jen málo místních. Vyjížděli jsme v 4:30, kdy byla ještě úplná tma, a na místo jsme dorazili něco před pátou - to už bylo díky rychlému svítání jasno a na Bund dopadaly krásné zlaté paprsky. Naopak z mrakodrapů na Pudongu, za kterými je schovávalo slunce, byly díky protisvětlu jen siluety. 

První dny v Šanghaji: se zničenými knížkami a bez nábytku

Zdravím z Číny,

a to konkrétně ze Šanghaje. Hurá, boucháme šampus:-) V Šanghaji jsme právě jeden měsíc a osm dnů a dá se říct, že jsme si pomalu navykli na běžný život. Miro jezdí do práce do města Ningbo, které je od Šanghaje přes 100 km, nejezdí tedy domů každý den, ale zůstává přes týden na hotelu a domů jezdí ve středu večer a ve čtvrtek brzy ráno zase jede a vrátí se na víkend. Úplně ideální to není, ale oba jsme s tím byli dopředu smíření a moc to neřešíme. Zato o to víc si užíváme společné chvíle:-) Jak ale to celé martýrium se stěhováním začalo?

Longsheng - rýžové terasy, Guilin, vesnice Huangluo

Zdravím z Číny,

jak jsem slíbila, druhá část vyprávění bude o rýžových terasách okolo města Longsheng a poznávání krásného města Guilin.
Pobyt v Yangshuo skončil a my se vydali přes město Guilin dál na sever právě až k rýžovým terasám, konkrétně do městečka Ping´an.  Auto jsme museli nechat na parkovišti, dál se šlo jen po svých. Dopředu jsme to věděli, volala nám totiž paní z hotelu, že jestli si chceme sami odnést zavazadla a nebo má přijít nějaký poslíček nám kufry vzít. Trochu jsme se smáli, že pár schodů vyjít zvládneme a že ten kufr má normálně kolečka, že ať nikdo nechodí:-) Ale bylo nám sděleno, že těch schodů je asi tisíc a pěkně do kopce. Takže jsme souhlasili, že nám přijde někdo na pomoc. Docela jsme ale byli překvapení, když přišla drobná, asi 60-tiletá teta, vzala náš dvaceti kilový kufr na záda a šla. Cestou nahoru jsme potkávali turisty, kteří trochu divně koukali, že necháme jako bílí otrokáři nechat babičku tahat kufry... dali jsme tetě 60 RMB za cestu nahoru (dalších 60 RMB pak dalšímu strejdovi za cestu zpět). Na naší obranu ale musím říct, že to bylo opravdu hodně do kopce a že náš hotel byl skoro až úplně nahoře v kopci:-) A navíc Číňané si rádi vydělají něco navíc:-)

Oblast Yangshuo: plavba po řece Li a Yulong, čajové terasy, Shangri-la

Zdravím z Číny,

listy se zelenají, zimní smog se pomalu rozpouští a my opět využili možnosti vydat se na další výlet po Číně, a tím byla velmi známá oblast okolo města Guilin v autonomní oblasti Guangxi sousedící s Vietnamem. Moc času na cestování už jsme neměli, tou dovou jsme už netrpělivě očekávali ukončení pobytu v Changshe a stěhování zpátky do Shanghaie:-) Já osobně už jsem se nemohla dočkat:-) Ale na druhou stranu, pokud bychom strávili celou dobu v tak pro cizince přátelském městě jako je Shanghai, asi bychom měli malou šanci objet autem tolik krásných míst. A právě příroda okolo města Guilin je důstojným zakončením celého našeho 9-měsíčního pobytu. O stěhování a prvních týdnech v Shanghai ale až někdy příště:-)

Hongkong a Macau

Zdravím z Číny,

omlouvám se těm, kteří dlouho marně čekali na další článek:-) Dva poslední týdny v roce 2016 a první týden v roce letošním jsme si s Mirem dopřáli delší dovolenou. Prvních devět dní jsme strávili ve Vietnamu, těsně po Vánocích jsme odletěli do Hongkongu, kde jsme strávili i Silvestr, a hned po něm jsme letěli do Thajska na Phuket na pětidenní relax a odpočinek. Sice jsme se zrelaxovali ve Vietnamu, ale týden v Hongkongu nám dal docela zabrat, protože jsme už dopředu věděli, že v Hongkongu si nebudeme jen tak válet šunky a natáčet videa na Facebook, ale připravili jsme si podrobný itinerář výletů po hongkongských kopcích a lesích. Divíte se, jak se možné něco takového zažít ve městě s tak velkou hustotou obyvatel a omezeným prostorem? Stačí číst dál:-)