První návštěva Fake marketu

Zdravím z Číny,

jak jsem naznačila v minulém příspěvku, dnes bych vám chtěla napsat o mé zkušenosti s Fake marketem.

Zvenku to vypadá jako nenápadná budova a je na ní nápis Pearl city. Protože tohle přece žádnej fejkáč není a mají tady samý originály, ne asi:-) Uvnitř to vypadá jako postarší nákupní centrum. Byla jsem celkem příjemně překvapená, protože jsem očekávala nějakou hrabárnu tipu holešovické tržnice, takže dobrý. Hnedka na začátku byla orientační tabule, aby se lidi v tom luxusu neztratili.

Pak jsme pokračovali dál v průzkumu. Bohužel se dost špatně fotilo, jelikož na nás všichni divně koukali a se zrcadlovkou jsem vypadala asi jako nějakej tajnej. Taky tam byla dost tma, takže kvalita fotek nic moc.

Protože jsme v tomhle zatím trochu začátečníci, nechali jsme se vést zkušenějšími a ti nás zavedli do třetího patra, kde si nechávají všichni bílí šít košile, obleky, šaty a všechno mezi tím. Měli tam obrovské množství vzorů jak barev a materiálů, tak i střihů, límečků, knoflíků, způsobů zobrazení loga značky:-D Cena pánské košile byla paušálně 100 RMB (cca 400 Kč), zde bez smlouvání.

Miro měl velký oči a objednal si rovnou ve velkým stylu, kontrétně 3 košile. Paní z fotky mu střelhbitě přeměřila potřebné rozměry, vybral si límeček a knoflíčky a byl fertig. Já jsem si zatím neobjednala nic. Uvidím po 20ti vypráních, jestli do toho půjdu:-) Košile by měly být hotové do týdne. 

Pak už jsme čumákovali bezcílně po celém baráku. Měli tam fakt zajímavý věci, asi nebudu zmiňovat kabelky, boty, hračky, šátky, pásky (už jsem je zmínila...).

Měli tam i fejkový softvérky, kdo má zájem?:-)

Ovšem všechny ty věci nebyly tak zajímavý, jako celková atmosféra toho místa a hlavně způsob nakupování. To totiž není jen tak. Kupodivu na to existuje další aplikace Shanghai fake market, kde jsou k dohledání průměrné ceny, za které se ta daná věc dá koupit, a taky hlavní zásady, které v tomhle městě ve městě platí. Takžeeeee jdeme na to.

• nesmlouvejte, když nechcete nic koupit. 
• prodejce musí říct cenu jako první.
• vaše následná nabídka bude 10-15 % z nabídnuté ceny. To je skutečná cena zboží. Vše nad touto hranicí je zisk prodejce. (Jsme trochu žabaři. Miro si chtěl koupit pásek. Jejich první cena byla 280 RMB. Správně bychom měli my nabídnout max. 40 RMB s tím, že finální částka by byla třeba 50 RMB. No a Mireček nabídnul 100 RMB a bylo vymalováno. Teda my si nejdřív mysleli, jaký jsme neudělali kauf, jenže jsme to pak řekli známým a ti se nám vysmáli...)
• když vás odmítnou a nezkoušejí smlouvat dál, vaše nabídka je moc nízká. Raději odejděte:-)
• pak se ale za chvíli vraťte a vaši cenu navyšte.
• nedejte na jejich emoce. (Jsou to herci. Možná budou mít výlevy typu živím doma pět dětí a nemám na jídlo. Mira tuhle jedna paní mlátila tričkama. Možná pomůže být herec taky a ukazovat, že tady kouká niť a tohle je křivě ušité a trošku víc gestikulovat...)
• když přistoupí na vyjednávání obchodu, ale nechce už jít se svojí cenou dolů, odejděte. Nejspíš vás zastaví a akceptuje naši nabídku.
• vše se vyrábí ve stejných továrnách. Není pravda, jak se vám budou chtít snažit namluvit, že právě oni mají lepší kvalitu než prodejce vedle.
• lhát se musí.
• choďte sem nejlépe všední den dopoledne. Nikdo zde není, budou rádi za odchod a nejspíš bude pro vás úspěšnější.
• čím víc věcí u jednoho prodejce koupíte, tím máte větší šanci na lepší cenu.
• nakupujde zde pouze pokud máte čas. Jinak vycítí, že máte naspěch a že byste kývli i na vyšší nabídku.
• chovejte k prodejcům s respektem.

Pak už jsme toho měli tak trochu dost, hlavně z toho jejich neustálýho pokřikování. Před odjezdem na hotel jsem si ještě došla na záchod. Upřímně, nevím, jaký postoj mám mít k těm jejich záchodům (doslova)...

To je pro dnešek vše. Díky moc, že čtete tyto řádky.

Příští článek bude o tom, jak jsme se s kamarádkou Julií vydaly samy na průzkum města:-)