tak jsme si říkali, že bychom už potřebovali trochu zpomalit.
Každý víkend pryč, návraty v neděli v noci, Miro si chudák ani neodpočine. Víkend jsme tentokrát pojali hodně odpočinkově. V pátek odpoledne jsme šli opět na náš oblíbený ovál na kolečkové brusle. Byli jsme tam po opravdu dlouhé době a taky že nám to vůbec nejelo. Nicméně to možná bylo vzduchem, který ten den měl podle Air Quality hodnoty přes 100, tedy nezdravé. Dá se to poznat i tak, že západy slunce jsou tu hodně "krvavé", kdy zapadající slunce má skrz částečky prachu oranžovo červenou barvu, stejně třeba jako na poušti. I když, na zapadající slunce v poušti tady máme kolegu Mihlu:-) Mihlo, pověz nám něco o západech slunce na poušti:-)
V sobotu ráno, pokud nemáme jiný plán, chodíváme velmi často do kavárny v blízkém obchodním centru. Tuhle kavárničku jsem objevila úplně náhodou, tenkrát jsem hledala klidné místo od nákupního hluku. Vstoupila jsem do knihkupectví, kde najednou veškerá komerční hudba ustala a bylo slyšet jen šustění otáčení stránek v knížkách. Knihkupectví fungují i jako čítárny, kde si člověk sedne na místa k tomu určená (případně na zem), čte si a knížku pak zase vrátí. Já doufala, že tam budou mít nějakou cizojazyčnou literaturu nebo čínskou v přepisu pyniyn, ale bohužel. Nicméně všechny ty knížky psané čínskými znaky na mě působí hrozně magicky:-)
Na jednom regále mají anglicky napsáno "Classic a book which people", což prosímvás absolutně nejsme schopni přeložit, asi nějaká Chinesenglish:-)
Na konci knihkupectví, ve slepé uličce, se právě nachází literární kavárna bez jakékoli hudby, s denním světlem a výhledem do ulice. Podél oken jsou křesla, ve kterých naprosto klidně a potichu sedí Číňané, často s dětmi, a čtou si a potichu si povídají. My si sem také vezmeme z domova knížky a čteme si. Miro si dává kávu a já zelený čaj. V nabídce mají také zákusky, ale moc dobré nejsou. Tím, že se tady nedostatek mléčných výrobků, které jsou nahrazovány bůhví čím, mívají všechny tyhle pochutiny dost umělou chuť.
Pamatujete si, jak se byl Miro minule ostříhat? Ještě v Šanghaji? Kdo si nepamatuje nebo neví, nechť si počte zde. Nicméně se opět blížil den D, kdy už měl vlasy taky dlouhé, že ještě pár týdnu a měl by ohon do gumičky:-) Taky už se dva týdny neholil. Asi by ho už nepustili do letadla. Po ranní kávičce jsme tedy začali pátrat po kadeřnictví a Miro v mobilu hledal typ účesu, který kadeřníkovi ukáže. Uvnitř jsme si všiml, že personálu tam snad měli více než křesel pro zákazníky, tj alespoň 8. Jeden stříhal a tři další se koukali:-) Miro ukázal fotku účesu. Vzali ho, stejně jako minule, do speciální místnosti na umytí vlasů s příjemnou masáží. Samotné stříhaní vlasů byla hotová symfonie. Trvalo to hrozně dlouho, protože si opravdu vyhrál s každým vláskem. Možná to bylo tím, že po mém záchranném zásahu strojkem tam byla asi miliarda zubů:-) Po stříhání opět umytí. Tak jsme čekali, kolik nás to bude stát. Byli jsme příjemně překvapeni, že cena nebyla ani 40 RMB (cca 140 Kč), to je kolikrát mnohem méně než v Čechách! Vedle Mira byla na křesle jedna slečna, která přišla do kadeřnictví jen na masáž hlavy a následné umytí a vyfoukání. Na to půjdeme příště:-)
Stejnou péči, jakou dostaly Mirovy vlásky, potřebovalo i naše auto. Za dva měsíce nebylo ani jednou umyté a to už jsme byli mezitím v pořádných terénech a blátech. Navíc naše auto má světle modrou barvu, před mytím tedy spíše světlemodro-šedohnědou. Zjistili jsme, že zde v Changshe, ani ve fabrice, možná ani v celé Číně neexistují automatické myčky na auta. Prostě nejsou. Což tady při obrovském množství aut zní jako dobrý podnikatelský plán... Možná proto, že automatizace mytí aut s sebou nese menší nároky na pracovní sílu a to je to poslední, co chtějí, takže veškeré mytí probíhá ručně. Mytí aut je umístěno v ulicích mezi obchody, třeba mezi lékárnou a obchodem s ovocem. Autem jsme zajeli dovnitř, vystoupili a koukali kolem. Tak nějak jsme očekávali ošplouchnutí kapoty za 500 RMB. V základní ceně ale není jenom obyčejné mytí. Patří tam naleštění palubní desky, umytí disků, vyleštění oken, vyluxování, omytí prahů i všech lemů u dveří, mytí koberečků. Fantazie. Naše auto uklízelo 5!! lidí, kteří byli perfektně sehraní a přesně věděli co dělají. Fascinovaně jsme na to koukali a ani si neuvědomili, že už ho myjí půl hodiny. A cena? 35 RMB (130 Kč). To je tady tak pořád. Někdy nás pekelně štvou a připadají nám jako děti,a vzápětí nás překvapí něčím opravdu vymakaným.
Je hodně těžké s nimi komunikovat. Oni neočekávají, že na ně začne cizinec mluvit čínsky a anglicky se bojí mluvit. Takže konverzaci s vámi ani nechtějí začínat a nejdou vám naproti. Moje učitelka čínštiny mi pořád říká, že se mám snažit mluvit s místními, že se tak nejlépe naučím jazyk. Jenže kolikrát než začnu vůbec něco říkat, říkají Meiyou (=nemáme) a utíkají pryč. Další extrémní případ je, že na nás začnou hlasitě mluvit čínsky a nezastaví je ale kroucení hlavy s Bu Dong (=nerozumět) A pak se tomu smějí. To by je člověk zabil. Nicméně jsem včera zkusila přijít do pekařství a objednat si na příští úterý pět chlebů na 8:30 ráno, pěkně čínsky. A zrovna tam byly takové milé holčiny, které se mi snažily pomoci a rozuměly mi. Tak jsem z toho měla hroznou radost, že jsem to zvládla:-)
V neděli jsme se chtěli jet podívat do botanické zahrady. Venku byla asi miliarda stupňů a samozřejmě všichni místní zůstali doma a odpočívali, jen blbci běloši museli v pravé poledne do botanické zahrady. Aspoň tam nikdo nebyl. Ono vlastně tam nebylo vůbec nic. Byl to takový hezký parčík, ale očekávání evropské botanické zahrady se nenaplnilo. Vše bylo takové zarostlé, bez popisků, zbytečná cesta. Asi po hodině jsem ještě neměla jedinou fotku a to je zlé znamení. Konečně jsme přišli k jezeru (každý park v Číně musí mít jezero. I před každým domem mají Číňané jezírko či fontánku. Podle teorie pěti prvků znamená voda před domem bohatství a prosperitu.), kde na jaře kvetou sakury. To, že nyní nekvetly, nás nepřekvapilo. Překvapilo nás, že už nemají listy.
Trošku mi to připomnělo český podzim, a to mi zase připomnělo, že už za necelé dva týdny jedu opět do Čech a tentokrát na pět týdnů:-)
A plány na víkend? V Šanghaji je tento týden setkání zaměstnanců naší firmy, kteří pro ni v Číně pracují, i s rodinami. Na to se těším, bude tam jídlo a tak:-) Potkáme se tam s několika Čechy, i s kamarádkou Julií, která zůstala v Šanghaji. Ubytování budeme někde na Pudongu, tj. ve středu města. Na Pudongu už konečně otevřeli pro veřejnost druhou nejvyšší budovu světa, tzv. Shanghai Tower (632m), ale myslím, že se výstup na ni necháme až budeme za rok zpátky v Šanghaji:-)
To by bylo pro dnešek vše. Doufám, že vám tyto drobné příhody přijdou zajímavé stejně tak jako nám:-) Není dne, kdy bychom na něco zajímavého nenarazili.
Dneska se stala výjimečná věc. Teplota, reálná i pocitová, klesla asi z milionu na 27 stupňů, přičemž po vylezení ven MI JE ZIMA. Asi toho půjdu využít a zaběhat si:-)
Ahoj a užívejte konec léta
Žádné komentáře:
Okomentovat
Díky, že jste si našli čas a okomentovali tento příspěvek