dlouho to plánovali, dlouho byli zvědaví, ale nakonec se dočkali a konečně nastal Den D, kdy mí rodiče přistáli na mezinárodním letišti Pudong v Shanghai:-) Podle plánu měli přistát v 6:55, ale pilot trochu šlápl na plyn a byl tu o půl hodiny dříve. My bohužel museli autem přes celé město, navíc v pondělí ráno prošpikované dopravními zácpami, takže jsme na letiště dorazili o deset minut později. Setkali jsme se ale bez problémů, Miro odjel do práce a my se vydali na dvouhodinovou cestu z letiště k nám domů - Maglevem, metrem a ještě taxíkem.
Singapur: ... To Hit (2. část)
Zdravím z Číny,
a také u druhé části vyprávění o Singapuru, tentokrát ale už zmíním místa, která jsem navštívila a která mě zaujala. Nebude chybět i spousta fotek:-) Při psaní článku jsem si zase krásně zavzpomínala a prohlížela si všechna místa na Google Street View a proklikávala si místa, která jsem navštívila. Takže pokud vás nějaké místo z fotek zaujme, podívejte se na Street View, jak to vypadalo ve skutečnosti:-)
Singapur: From shit... (1. část)
Zdravím z Číny,
sotva jsme se vrátili z Pekingu, čekal na mě uprostřed léta další výlet, a tentokrát skoro na rovník; do tropického Singapuru. Přihlásila jsem se tam na intenzivní jazykový kurz, který trval 14 dní. Miro za mnou pak na poslední 4 dny přiletěl. Z pobytu Singapuru jsem byla přímo nadšená, a to takovým způsobem, že po návratu do "ekonomické skorojedničky" jsem měla pocit, že jsem se vrátila do středověku nebo přesněji, někam do Zoo. O místních obyvatelích si totiž postupem času myslím čím dál tím horší věci a i když se nás stále snaží dohnat výkonem ekonomiky, vesmírnými programy, zbrojením a bůhví čím ještě, svým omezeným myšlením, ošuntělostí, bezohledným chováním a stádovitostí nedoženou Západ nikdy. Trošku jsem se nechala unést, to se omlouvám, ale jsem toho teď plná a tak to musí ven:-) Teď ale zpátky ke vzpomínkám na Singapur.
Prodloužený víkend v Pekingu: Zakázané město, Mao na náměstí, Čínská zeď
Zdravím z Číny,
Minulé články byly trochu z jiného soudku, nicméně si myslím, že i pár slov o čínském stravování a jejích principech si našlo své čtenáře:-) Nicméně tentokrát se podíváme na mé klasické články, tedy na naše výlety po Číně.
Už jsme tu více než rok (návrat domů se nezadržitelně blíží) a řekli jsme si, že jsme sice byli v každé malé prdelce ve střední Číně, ale ty největší historické památky nacházející se v blízkosti Pekingu nás zatím míjely. Proto jsme se rozhodli, že si Miro vezme dva dny dovolenou a spojíme to ve čtyřdenní výlet do čínského hlavního města. V Shanghai panovalo (a stále panuje) velké vedro, dokonce jsme četli zprávu, že toto léto je extrémně teplé a jeden den byl dokonce nejteplejší za posledních 145 let - pocitová teplota atakovala padesát stupňů. Ideální počasí na túry po rozpáleném městě:-) Ale holt času už moc není a příští rok bůhví co bude, takže jsme prostě vyrazili:-)
Principy čínské kuchyně, část druhá
Zdravím z Číny,
v minulém článku jsem vás uvedla do tajů čínské kuchyně a také vám slíbila, že se podíváme, jaká jsou další tajemství, která se dají v čínské kuchyni najít. Pojďme tedy hned na to:-)
Principy čínské kuchyně, část první
Zdravím z Číny,
když jsem v Číně, může mi zde chybět mnoho věcí. Čistě modrá obloha, lesy, málo lidí, kvalitní výrobky:-) Ale jak to vidím, pokud jsem zrovna v Evropě? Chybí mi vůbec Čína? Kde jsem vůbec "doma"? To už sice zabíhám do trochu jiného tématu, nicméně zde existuje jedna věc, která mi při návštěvách domoviny chybí, a tím je čínské jídlo.
Předtím, než jsme přijeli do Číny, jsem asijskou kuchyni ignorovala a jediný kontakt s ní byly rýžové nudle s masem tří barev u čínského bistra v Bondy v Mladé Boleslavi a také občas něco jako čínské dny u nás v práci:-) Těm, kteří asijskou kuchyni znají, určitě nemusím psát, že s pravou čínskou kuchyní to nemá vůbec nic společného a chilli to nevidělo ani z Maglevu. Tím spíše, že skoro celý první rok jsme strávili v provincii Hunan, která má jednu z nejpálivějších kuchyní z celé Číny, jsem musela "přetrpět" prvních pár měsíců, ale velmi brzy mi jídla bez La Jiao, tj bez chilli, přišla bez chuti:-) Celý tento koncept čínské stravy, který úzce souvisí i tradiční čínskou medicínou, mi přijde hrozně zajímavý, a proto se na něj teď společně podíváme:-) Co je tedy na čínské kuchyni tak zvláštního?
A opět zpátky v Číně! Vedro jako v pekle...
Zdravím z Číny,
před dvěma dny jsem se vrátila ze šestitýdenního pobytu v Čechách, tedy takové malé dovolené:-) Bylo to úplně super, zařídila co jsem chtěla a potřebovala, dokoupila všemožné zásoby oblečení a zejména kosmetiky a došla si ke kadeřnici:-)
Kontroverzní téma v Číně: internet a média, práce s informacemi
Zdravím z Číny,
i když pozor, můj klasický pozdrav dnes neplatí! Správně by mělo být "Zdravím z Čech", jelikož jsem opět po delší době na návštěvě rodné hroudy. A právě toho chci využít k tomu, abych tady zmínila pár věcí, které k Číně patří, ale o kterých raději z Číny nepíšu. Následky mohou být různé, buď se nestane nic a nebo taky všechno. V našich kruzích koluje jistá urban legend, že dva Američané si přes čínskou sociální síť dělali srandu z čínské vlády a další den u nich zaklepali na dveře a sdělili jim, že jim s okamžitou platností končí víza a že další den letí domů. Takže raději k tomuto tématu se z Číny moc nechci vyjadřovat:-) Takže, užijte si čtení a doufám, že se zde dozvíte vše, co vás zajímá, ale báli jste se zeptat:-)
Obrazem: Ranní výhled na Pudong, Perlová věž, Shanghai Tower
Zdravím z Číny,
tento článek bude oproti tomu minulému, textovému, naopak plný fotografií. Proč? Protože jsem se po roce těšení a plánování přinutila ráno brzo vstát (a k tomu i naše česko/slovenské návštěvy:-)) a taxíkem se svezli přes půl města na proslulou pěší promenádu Bund, které ale v Číně neřekne jinak než Wai Tan. Tento výraz se vyplatí znát hlavně pokud využíváte taxi, protože název Bund, jak ho známe my, zná jen málo místních. Vyjížděli jsme v 4:30, kdy byla ještě úplná tma, a na místo jsme dorazili něco před pátou - to už bylo díky rychlému svítání jasno a na Bund dopadaly krásné zlaté paprsky. Naopak z mrakodrapů na Pudongu, za kterými je schovávalo slunce, byly díky protisvětlu jen siluety.
První dny v Šanghaji: se zničenými knížkami a bez nábytku
Zdravím z Číny,
a to konkrétně ze Šanghaje. Hurá, boucháme šampus:-) V Šanghaji jsme právě jeden měsíc a osm dnů a dá se říct, že jsme si pomalu navykli na běžný život. Miro jezdí do práce do města Ningbo, které je od Šanghaje přes 100 km, nejezdí tedy domů každý den, ale zůstává přes týden na hotelu a domů jezdí ve středu večer a ve čtvrtek brzy ráno zase jede a vrátí se na víkend. Úplně ideální to není, ale oba jsme s tím byli dopředu smíření a moc to neřešíme. Zato o to víc si užíváme společné chvíle:-) Jak ale to celé martýrium se stěhováním začalo?
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)